close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

○Nálada pod psa? Pes se má oproti mně dobře...

22. ledna 2010 v 18:35
Nejradši bych byla, kdyby dnešek skončil stejně rychle, jako začal. Nic se mi nedaří a nic se mi nechce. Nehledě na to, že můj drahý předstírá, že se mnou nemluví. Pche, jako by měl důvod :)) Už ve škole na mě padla totálně otrávená nálada a v literatuře jsem se zase tak rozčílila, že jsem si cestou ze školy musela jít zapálit. Než jsem došla domů, málem jsem zmrzla. Jako rampouch. Brr.

Doma to nebylo zrovna o moc lepší, protože mám ty nejotravnější rodiče na světě. Nevím, odkud ti dva hňupi přiletěli, ale normální člověk by větu "Jdi pryč, chci být sama" asi pochopil jako vybídnutí k odchodu a ne aby se ještě jak blbeček ptal "Co se ti stalo??" a na 50 dalších věcí. Nehorázně jsem se naštvala a vypakovala je oba dva do hajzlu, protože jsou to poslední, na co mám dneska náladu.

Dala jsem si horkou vanu, žel nepomohla ani ta, tak jsem se hezky zahrabala do peřiny a zacpala uši sluchátkama. Čekala jsem, že se třeba drahý umoudří a aspoň se staví, ale on ne... Bude dělat uraženýho prostě už asi na furt. Ani se neozval. Jediná smska, která mi přišla, byla od Mariana: "cus ty kundo, dojdi do reddka :)"
Tss... Ale nejspíš tam nakonec půjdu.

Na druhou stranu, nevím, jestli mi to pak stojí za ty žárlivý poznámky a obličeje, které si za to jistojistě vysloužím, vlastně jako pokaždé, když jdu někam s klukama bez něj. Jenomže když se ho zeptám, jestli by šel se mnou, stejně řekne, že ne, protože bude smrdět kouřem a nemá peníze na rozhazování. Hmm... V podstatě mě tím ale omezuje, ikdyž řekne, že mu neva, když někam jdu bez něj. Kecy...

Nejvíc se ale zlobím sama na sebe. Nevím totiž, co vlastně chci. Přistihla jsem se, jak přemýšlím, jestli chci být dál s ním. Na druhou stranu si život bez něj nejspíš nedokážu představit. Jenomže už to nějak není to, co bývalo. A dokážem se na sebe naštvat kvůli totální blbosti. Rozčiluje mě to. Jenomže problém je, že nikdy nedokážu být dlouho uražená a pak se jdu omluvit. Další věc, která mě štve-proč vždycky já?! Navíc letos maturuje. A pak se rozhodl jít na výšku do Ostravy, což je sakra daleko. Nemůžu mu to zakazovat, ale je mi jasný, že pokud tam půjde, tak už není co řešit. Mám dost jasný názor na to, jak by to celé dopadlo, kdybychom se vídali jen o víkendech... Nejde to. Že bych to už předem vzdávala?? Nevim. Nevim totiž vůbec nic.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.