close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Březen 2010

○I hate mistakes!!

30. března 2010 v 22:17 Stručně!
Už jsem si zvykla, že lidi dělají ve statusech v češtině chyby, protože za to prostě nemůžou... Chápete to, ne xD
Co ale fakt nenávidím je, když si někdo jako >faakt hustej
borec< napíše status anglicky a má tam milion chyb. Pro takový lidi mám jeden hezkej vzkaz:

Když to neumíš, tak se do toho neser a piš radši česky, kriple!

Stejně tak mě rozčiluje, když se ty dvě pipi mezi sebou baví anglicky, přitom neumí ani správě použít časy. "Yesterday we drink a lot!" Jo, já taky včera hodně piju...
Ale cítí se jak hvězdy, protože většina kluků je na tom ještě hůř. No tak jim ten
pocit nadřazenosti přejme (a dopřejme), když z toho mají takovou radost...

○Mad world! xD

30. března 2010 v 22:06
Dějí se to ale podivné věci poslední dobou...

Stalo se toho tolik, ale stejně jakoby nic. Děje se vlastně to samý pořád dokola. Akorát pozoruju, že začínám pomalu nesnášet lidi kolem sebe. Hlavně holky. Jo, pomlouvat umí dobře, ale to je tak všechno. Takže jsem Ditě na žádnou závěrečnou nejela. Navíc měl můj velkej Nevři narozeniny, tak jsme slavili... A slavili... A moc jsme pili xD
Ale na Factory bylo totálně mrtvo, navíc tam kluci dotáhli mého drahého tatínka, kterého potkali cestou. Hajzlové. Stejně je tak opil, že jim bylo moc a moc špatně. Nikdo toho nevydrží tolik, jako můj táta xD Sotva odešel, přišla další "návštěva", která mi zkazila náladu. To byla ta "plesová".
Od té doby, co jsou ty dvě kačeny tak skvělý kamarádky, od sebe navzájem pochytily to špatný a teď jsou úplně stejný. A je to hrůza.

A na završení týdne (jako normálně) jsem se zase nevyhnula hádce. Byla jsem u ségry na oběd, protože švagr taky slavil. Psala mi moje drahá polovička, ať za ním dojdu na baskěťák, až přijedu. Přijela jsem brzo, jenže se mi fakt nikam nechtělo, tak jsem šla až v 5 za Nevřim na domluvenej sraz. Psala jsem Ondrovi, ať dojde, tak zas přišel nasranej, že proč jsem jako nemohla přijít já, když tam beztak stejně půjdem zpátky a kdesi cosi...

Paráda. Minule, když jsme na baskeťák šli a Nevři mu to nevyřídil, byl nasranej, že přišel do parku jak jsem napsala a my nikde. A když na něj počkám, tak je to zas špatně. Už fakt nevím. Příště půjdu na půl cesty, sednu si tam na chodník a budu čekat.

Byla z toho hádka jak hrom, pak jsme hodinu seděli a mlčeli, pak se pohádali ještě jednou. Říkám "Baví tě to ještě, sedět tady nasranej?"
"Ne. Čekám."
"Na co?"
"Na omluvu."
"Hm, to dřív bude pršet. Já taky čekám."
Další čtvrthodina ticha. Pak se omluvil. Já to věděla xD

Ve škole je fakt nuda. V chemii jsme dělali mýdlo, jsem zvědavá, jak to dopadne. A hlavně jestli se tím bude dát mejt, aniž by to někomu poleptalo kůži xD Na někom to testnu. Asi ho dám mamince na narozeniny xD Dneska jsme psali moc písemek. Vlastně jen dvě. Ale němčinu jsem opět "bravurně" zvládla. Budu si tu čtyřku muset nějak opravit xD

Dneska jsem se cítila opět velmi pobavena. Psala mi Dita, že je sraz u Metalplastu. No, dobrý, nešla jsem tam. S Nevřim jsem byla domluvená na 5. Jdu ze školy kolem a stejně tam ten hajzl byl s něma. Prý šel kolem do města. Říkám "Dobrý, tak v 5, Nevři? Půjdem na ten fotbal.." a Dita: Jo, tak my tu v 5 budem, Nevři :)
Hed bych jí jednu pleskla!! Liskat místo jídla takový lidi jako ona...

Nakonec jsem měla zpoždění, samozřejmě nepočkali a Dita psala, že jsou všichni na tom jejich baskeťáku. Skvělý. Hlavně že někdo mi slíbil fotbal... Tak jsem hodinu seděla a dívala se, jak 10 lidí hopsá kolem jednoho balónu. Fakt mě neláká stát tam jak ve školce a čekat, až se mi jednou za půl hodiny dostane balon do ruky. Konec toto.

Večer jsme s drahým dělali šablony písmen na text cedule do ségřina salonu. Je to piplačka. A vypadá to divně. Máte s tím někdo zkušenosti? Prosím pomoc xD Jsem v koncích...

A zítra to bude úplně nejhorší. Nejenom že máme 8 hodin a ještě k tomu poslední 2 tělák, ale pak mám jen hodinu na to, abych se připravila (a to se budu muset okoupat, umýt si hlavu, udělat nehty...bla bla...) a pak mám předtaneční. Bojím se, že si zlomím nohu na těch podpatkách, protože v nich doma vůbec nechodím a zítra v nich budu rovnou tančit. Achjo. A navíc se to jaksi rozneslo a všichni se přijdou podívat. No prosím, šak se přijďte zasmát, hajzlové xD Ale jsem ráda aspoň za to, že jsem si dneska na poslední chvíli našla celkem normálního tanečníka. AspoŃ nebudu muset tančit se smradlavým Kubou. To byla moje největší noční můra. On je totiž fakt úplně odpornej. A smrdí taky příšerně. Fakt.

Držte mi palce, děcka xD



○P.S. Miluji tě

24. března 2010 v 20:39 Filmy
Někdy zbývá říct jen jedinou věc...
Tak tohle je asi fakt nejlepší (nebo nejhorší) film, jakej jsem kdy viděla. Ale doporučuju vám se na to podívat. Většinou mě filmy nějak moc neberou, protože hodinka a půl je ve většině případů fakt málo na to, abych se s postavou dostatečně sžila, ale tady... Tady to bylo jiný. A prořvala jsem ho skoro celej od začátku až do konce. Zkrátka moje nová srdeční záležitost...
Navíc má film skvělé herecké obsazení, Hilary Swank je v hlavní roli skvělá.
Film vypráví příběh Holly a jejího manžela Jerryho, který zemře na rakovinu. Holly je hodně zničená, ale krátce po Jerryho smrti jí začnou chodit dopisy, které napsal před svou smrtí a zařídil, aby je Holly pravidelně dostávala. Oživuje tak vzpomínky na jejich společné zážitky.
P.S. I love you

○WTF?! xD

16. března 2010 v 14:27 Stručně!
To je fakt hrozná sranda, půlka března, jaro klepe na dveře, jak by řekla babi, a venku sněží. Ráno jsem se probudila a venku bylo pěkných 5cm sněhu. Super.
Zabijte mě někdo...

○To je ale situace...!

13. března 2010 v 11:38
Dneska jsem se vrátila domů v 5 ráno. Chce se mi spát...
Včera jsme šli s Ondrou na chvilku do baru za ostatníma, ale dlouho jsme tam neposeděli, protože chtěli jít s flaškou do parku a pak na Factory. Ikdyž se mi předtím fakt nechtělo, celkem rychle jsem si to rozmyslela. Ale to už se on začal chovat zase jak pitomec, stál 5 metrů od ostatních a pak řekl, že jde domů. Třeba já jsem si toho vůbec nevšimla. Pak mě za ním poslal Nevři, stejně jsem musela ještě domů. Tak jsem mu pěkně nadběhla a hezky jsem mu vyčinila, protože mě vážně naštval. Pak jsme stáli mlčky, po chvíli čekl "Ahoj" a šel domů... Tak si škubni, ty joudo.
Jaké mě ale čekalo překvapení, když jsem se vrátila do parku! Stál tam se všema ostatníma a řekl, že jde taky. Moc jsem to nechápala, protože se tam vždycky nudí. Ale to jsem se teda spletla. Smál se a byla s ním i sranda, dobře jsme se bavili.

Až na to, že za chvíli jsem se dočkala toho, na co jsem čekala. Během hodiny a půl už zase seděl jak zařezanej a mračil se ma všechny okolo. Ach jo. Nevím, co mu to zas přeletělo přes nos, nejspíš zase žárlil, jak za mnou všichni chodili unešení z blikajícího trika s ekvalizérem. Připadala jsem si jak v Zoo. Ale je super. :))

O půlnoci odešel domů s ukřivděným výrazem. No prosím xD Ale bavila jsem se i tak, zbytek večera/noci/rána mi byl věrným společníkem Jirka, kterej toho vydrží asi fakt moc. Asi je z těch, co tančí, dokud sebou na tom parketě neplesknou a nezaspijou. Koneckonců se kolem motalo dost hezkých kluků, bylo se na co dívat xD

Ale připadala jsem si blbě vůči Ondrovi, protože vím, že kdyby mě s Jirkou viděl, určitě by byl naštvanej. Připadám si, jako bych ho zklamala, protože kdyby nás někdo viděl, asi by si neřekl, že jsme kamarádi. A jestli se to prokecne, tak... Achjo.

Po tom půl roce mi to ale připadá všechno hrozně stereotypní a ohraný. Sice si rozumíme a vždycky se dokážem zabavit, ale... Já nevím, prostě bych od toho všeho potřebovala na chvilku utýct, s někým si ulítnout. Jenže na druhou stranu to udělat nechci. Konečně mám někoho, koho miluju a on miluje mě. A nechci to udělat už kvůli němu, protože vím, jak si na tom zakládá. Kdyby se to dozvěděl, asi by ho to zničilo. A udělat mu něco takovýho za zády bych taky nedokázala, protože to je prostě ten největší hnůj. Včera jsem přemýšlela, jestli bych mu to řekla, kdyby se něco takovýho stalo. A že do toho nebylo daleko. Ale asi bych to nedokázala. Sama vím, že by to nic neznamenalo a zničit kvůli tomu něco, co pro mě znamená tolik... Byla by to ode mě pěkná blbost.
Nemáte někdo nějakej tip jak z takové situace ven? xD

○The weather's kidding me!

12. března 2010 v 0:48 Stručně!
Půlka března. Ráno se vzbudím do krásnýho jasnýho dne. Vyhrabu se z postele, pustím si do pokje trochu světla, vykouknu z okna a - hele: Sněží!
Jupí!! Nebo mi hráblo?
Ne, vážně, není to úžasný? Kdo by čekal sníh v půlce března? Jaro už klepe na dveře a chvíli to dokonce vypadalo, že už je tady. A teď zase nasněží. Všude je ona pomyslná bílá peřina. A sněží dál a dál. Večer jsem byla venku, na cestách je víc než centimetr nového, neuježděného sněhu.
Ale je to lepší než před pár dny. Aspoň totiž nefouká. Na druhou stranu, zase si není kam sednout.

Už mi z toho všeho ovšem začíná pěkně mrskat. Ještě jsem nezažila, aby v půlce března sněžilo. Nikdy. Myslím, že bude snažit až do srpna....

Prosím, udělejte s tím někdo něco!! A ten, kdo za to může, ať se laskavě přizná!! Píchnu ho do oka totiž.

○Requiem for a dream

11. března 2010 v 2:33 Filmy
Jako absolutní looser jsem konečně (asi po 2 letech plánování) viděla Requiem za sen od režiséra Darrena Aronofskyho. Ve své skupině asi dost zásadní snímek popisuje osudy čtyř lidí, kteří vědomě či nevědomě užívají drogy.
Stará Sára Goldfarbová se dozví, že bude vystupovat v televizi ve svém oblíbeném pořadu a od té doby má v hlavě jediné: zhubnout do svých rudých šatů a vypadat co nejlépe. Po neúčinné dietě se rozhodne jít k lékaři, který jí napíše tablety na hubnutí. Ve skutečnosti jde ale o stimuláty, které ji neustále nutí něco dělat, proto zdánlivě hubne. Když se to dozví její syn Harry, který o drogách ví své, zakáže jí prášky brát, ale Sára ho neposlouchá.
Sám Harry se svou přítelkyní Marion a kamarádem Tyronem berou drogy. Nejprve jako dealeři rychle zbohatnou, ale potom je najednou všude nedostatek "zboží" a sami se propadají do jámy bezmoci a zoufalství. Stejně tak Sára, která z prášků "na hubnutí" začíná šílet...

Určitě vám doporučuju se na film podívat, donutí vás zamyslet se, jestli si dáte třeba jen blbou cigaretu. Nejspíš vám osudy lidí a všechno okolo bude vrtat hlavou ještě dlouho a to je podle mě dobře, protože takhle z filmu máte víc, než jen trochu zabitého času. Celý dojem je umocněn způsobem, jakým je natočen. Oproti běžnému filmu se zhruba 650 střihy jich má Requiem za sen více než čtyřikrát tolik. Navíc se skvělým hereckým obsazením: Jared Leto v hlavní roli (Harry) a Ellen Burstyn v roli Sáry, která taktéž předvedla skvělý výkon.

Takže pokud máte zrovna volnou chvíli, určitě se na něj podívejte, zaleze vám pod kůži a donutí vás zamyslet se....






○Kinománia

11. března 2010 v 2:16
Tak jsem si konečně splnila svůj malý sen a šla shlédnout (jako největší barbar na poslední chvíli

Alenku v říši divů. A vážně to stálo za to. Celej den byl parádní, ikdyž jsme se s drahým trochu načekali....
Dali jsme si sraz a šli koupit gumový medvídky a nějakou další hamu, ať se u filmu "nenudíme". Když jsme došli na nádraží, zjistili jsme, že máme ještě asi půl hodinky, tak jsme čekali a čekali... Když nám na správnou kolej ve správný čas přijel vlak, užuž jsme chtěli nasedat, ikdyž nám bylo trochu divný, že je to rychlík směr Praha. Tak jsme se radši poptali a zjistili jsme, že místo na Alenku bysme do té Prahy fakt dojeli. A pak bychom byli v říši divů spíš my.
Naštěstí se tak nestalo a za 15 minut už jsme byli v tom krásným komunistickým městečku xD Měli jsme ještě čas, tak jsme šli do Prioru ještě na nějaký dobroty - co kdyby přece xD A pak už hrr hrr do kina. Stihli jsme to těsně před tím, než se za mnou vytvořila fronta na lístky skoro až ven.

A pak nadešla moje chvíle. Ještě předtím jsme se posmívali navzájem, protože v brýlích pro 3D vidění jsme vypadali jako z Marsu. A taky všichni okolo. Bohužel jsme si všechno snědli během těch dlouhých ukázek před filmem, takže jsme pak neměli ani co chroupat... Ale film byl úžasnej. Sice mi chvilku trvalo si na ty brýle zvyknout, ale je to úplně něco jinýho než se na film dívat "naplocho". Navíc v Přerově je to kino na 3D fakt dobře udělaný, kam se na něj hrabe Olomouc....

Pořád jsem musela dělat "Jee" a "Ach", protože jsem nenacházela slova. Ikdyž mi herečka v roli Alenky ze začátku moc nesedla, později dokázala že se na tu roli skvěle hodí. Hrozně se mi líbily taky všechny ty nadpřirozený bytosti, Anne Hathaway v roli bílé královny a v neposlední řadě uřvaná srdcová královna... "Utnout hlavyyyy!!!"
Úplně nejvíc nejlepší byl ale Johnny Depp v roli vyšinutého kloboučníka. Vypadal naprosto dokonale. A ty jeho oči- aaaach.... Chci ho domů.


Abych to shrnula, film byl jednoduše skvělej (jak jinak, Tim Burton moc dobře ví, co dělá) a dojem ještě víc umocní 3D efekt, který vás jednoduše vtáhne do děje a tak můžete být v "Říši Divů" na chvíli i vy.

Co mě ale naštvalo bylo, že jsme kvůli těm pitomým dlouhým reklamám před filmem nestihli vlak, kterej nám ujel asi o 7 minut. Parádička, no. Ale Hodina na nádraží utekla jako nic a už jsme se vezli domů :))

Byl to skvělej den, aspoň jsme na chvilku vypadli z toho nudnýho Lipníka a dělali něco jinýho, než posedávali po barech. A ostatním se můžu tak leda nahlas zasmát, že jsou to sejráci a nechtli jet s náma. Radši si půjdou večer na Factory jako každej týden a utratijou prachy za vstup a za pití. A pak můžou brečet, že jsou bez peněz. Dobře jim tak! xD

○I'm so excited! xD

10. března 2010 v 11:24 Stručně!
Dneska máme na oběd borůvkový knedlíky a já se na ně fakt těším :D Ale ještě víc se těším, až si hezky večer sednu do vlaku a pojedu do kina na Alenku v říši divů ve 3D . Těším se na ni už 14 dní, tak doufám, že to bude stát za to...

Jupííí xD



○I hate this planet

5. března 2010 v 14:10
Včera jsem stála na ulici a čekala... Měla jsem dost času, tak jsem jen tak postávala opřená o zeď paneláku a pozorovala věci kolem sebe. A je to pěknej hnus.

Přestože naše městečko jednoznačně patří k těm hezčím, našli byste tady tolik hnusných věcí... Přemýšlela jsem a zamyšleně pozorovala chodník. Sem tam se po něm mihl člověk s nákupní taškou nebo dítě s batohem. A všichni někam spěchali.
Docela foukalo a najednou se po ulici přehnal kus igelitu. Špinavý, zablácený, roztrahný... Očividně taky spěchal. A tak jsem se dívala kolem a viděla jsem krabičky od cigaret "schované" v rozích, lahev od čehosi nedbale "zapomenutou" pod lavečkou. Odpadky se povalovaly kolem popelnic i po trávníku mezi domy. Těmi hnusnými, šedými betonovými domy, za jejich okny bylo mrtvo. Jen zašedlé nehybné záclony...