Půlka března. Ráno se vzbudím do krásnýho jasnýho dne. Vyhrabu se z postele, pustím si do pokje trochu světla, vykouknu z okna a - hele: Sněží!
Jupí!! Nebo mi hráblo?
Ne, vážně, není to úžasný? Kdo by čekal sníh v půlce března? Jaro už klepe na dveře a chvíli to dokonce vypadalo, že už je tady. A teď zase nasněží. Všude je ona pomyslná bílá peřina. A sněží dál a dál. Večer jsem byla venku, na cestách je víc než centimetr nového, neuježděného sněhu.
Ale je to lepší než před pár dny. Aspoň totiž nefouká. Na druhou stranu, zase si není kam sednout.
Už mi z toho všeho ovšem začíná pěkně mrskat. Ještě jsem nezažila, aby v půlce března sněžilo. Nikdy. Myslím, že bude snažit až do srpna....
Prosím, udělejte s tím někdo něco!! A ten, kdo za to může, ať se laskavě přizná!! Píchnu ho do oka totiž.


