close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Duben 2010

○Debilita některých lidí mě nikdy nepřestane udivovat

29. dubna 2010 v 22:49
Pomalu v té škole začínám pár lidí nesnášet...
A všichni sedí okolo mě. Nepostříleli byste je? Já klidně pětkrát. Ani trochu nejsem zvědavá na ty jejich nálady-a ještě horší jsou ty "neprůhledné" přetvářky.
Moje milá spolusedící Klára, která je milá, jenom když něco potřebuje, jinak je protivná jak ježek v gatích. Pořád lozí za klukama, kteří se chovají jak malí, nechává si šahat na zadek a hrozně si to užívá. Ámen. Mimo kluků se ještě hrozně ráda plazí po Lence, která mě tou svojí důležitostí začíná už taky pěkně srát. Její nejoblíbenější odpověď je "To není tvůj problém." Třeba ve středu přišla v nocých botech, skoro stejných jako má Tereza. No a když sem poznamenala, že mají skoro stejný botky, tak T. vypálila, že sou hezký, tak co. Tak jsem řekla, že jsem prostě jenom poznamenala, že vypadají skoro stejně. A Lenka: "No, však jsou to moje boty, tak se o to vůbec nemusíš starat!!" Liskni si, krávo!!
Přitom jsem řekla jenom blbou poznámku, že vypadají podobně. A ty dvě se mohly posrat. Fakt jsem se naštvala, ironicky jsem se omluvila, že jsem vůbec něco řekla a pak jsem je obě poslala do prdele. Tak.

○Neviditelné nestvůry

27. dubna 2010 v 14:58 Knížky
Tuhle knížku jsem si objednala z katalogu, protože už podle popisu "Evie Cotrellová je supermodelka, jež při nehodě přišla o obličej...bla bla" mě zaujala. Divila jsem se, jak něco takového mohl napsat muž - Chuck Palahniuk. A tak jsem si ji objednala. Až po přečtení doslovu jsem zjistila, že autorem knihy je gay, což vysvětluje mnohé, možná dokonce i to, prož je v kize víc chlapů "předělaných" na ženský, než by se dalo čekat. Už začátek mě ale docela zklamal, protože jsem byla dost zmatená. Na začátku byl popsán samotný konec, uprostřed začátek... A bylo docela složitý se v tom všem vyznat, protože celá knížka je psána stylem: Skok do doby před nehodou (...) Skok do chvíle, kdy mi sundali obvazy (...). Skok do dne, kdy se to celé stalo (...) Skok do doby dávno potom....
Při čtení mě ale zarazil popis, který jsem citovala. Evie Cotrellová je totiž jen kamarádka naší bezejmené modelky...
A tohle všechno se vejde třeba na dvě strany a potom je to celé znova, jako cestování časem. Sem, tam... Ale když se začtete, tak už vám to ani nepřijde divné. Chce to se jen soustředit. Nakonec z toho vzejde poněkud zamotaný příběh plný nenávisti, násilí, přiznání, budoucnosti a sexu.
Hlavní představitelka se v nemocnici setká s Brandy Alexanderovou. Brandy je královna. Dá hrdince nové jméno Daisy de-Saint Patience a smaže celou její minulost "To je totiž jen příběh, který můžeš vyprávět. Důležitá je budoucnost." říká Brandy. A tak se potloukají po honosných domech na prodej, každou chvíli si mění jména kvůli anonymitě a v těch honosných domech kradou z koupelen léky.



Řekla bych, že to, jestli je knížka dobrá, poznáte až podle jejího konce. A tady se ukáže, že není nic, jak se zdálo a vlastně je všechno úplně jinak. Vznikne nová skutečnost a ta, kterou jste se po dobu celého příběhu drželi se stane lží. A proto podle mě je tahle knížka skvělá. Nikdy by vás totiž nenapadlo, jak to celé může dopadnout.

Knížka vyšla teprve na začátku dubna letošního roku, ikdyž v originále byla vydána už někdy v roce 1999. Já jsem ji sehnala přes knižní katalog, v obchodech jsem ji zatím nezahlídla, ale můžete se porozhlídnout. A je k dostání taky na internetu kolem nějakých 250,-.

○Crazy weekend

25. dubna 2010 v 11:43
Víkend byl docela podivnej. Nejenže jsme se už od čtvrtka s Ondrou hádali, protože byl nemocnej a protivnej, ale prostě tak všecko bylo divný...
V pátek měla Verča narozeniny, tak jsme šli slavit do parku. Drahého jsem nechala doma, protože jsme se předtím pohádali fakt asi nejvíc za celou dobu a poslala jsem ho do prdele. A šla jsem se bavit bez něho. Dokonce jsem si říkala, že by mi vůbec nevadilo bavit se bez něho už na furt. A tak jsme pili a smáli se a všichni se opilecky objímali a zahřívali, protože pak už byla fakt zima. Prostě banda notorů xD A pak přišel ten velkej jouda a zkazil mi náladu, protože se tam zas lísal k Hútě a mně to z neznámého důvodu vadí. Asi proto, že dopadne jako všichni před ním a myslí si, že ne... Tak jsem vzala svojeho skorosouseda a šli jsme domů.

V sobotu jsem byla až skoro do večera venku a hrozně se nudila. Odpoledne mi napsal O., jestli půjdu do parku, kvůli tomu jsme se pohádali taky, protože jsem mu vyčetla, že to napsal, jako by ho to otravovalo. A to zas bylo peklo. Nakonec jsem tam ale šla. Šla jsem ještě víc než o hodinu dřív a vzala jsem psa na procházku. Potkala jsem našeho tělocvikáře, tak jsem mu poreferovala o mojem zhmožděným prstu-to jsem vám totiž ještě neřekla, že jsem neschopnej jouda a v tv jsem dostala balonem a převrátil mi malíček. Tak jsem jela na pohotovost, protože mi fakt natekl. Byla jsem na RTG, kde byla fakt příjemná paní. Myslela jsem, že ji tím malíčkem vypíchnu oko. Pak mi dali takovou tu modrou dlahu a poslali mě domů. A je to hrůza, protože to bolí i tak, natelký je to pořád a navíc to mám kolem toho naraženýho kloubu solidně modrý xD Tak jenom abyste věděli, jakej jsem teď mrzák :D

No, to je jedno...V parku jsme si řekli "čau" a pak jsme třičtvrtě hodiny seděli a mlčeli. Neměla jsem mu co říct, tak jsem seděla prostě potichu. Bylo to, jakobychom čekali, kdo promluví první. A vždycky to byl on. Položil mi otázku, na kterou jsem mu dala jednoslovnou odpověď a zas bylo ticho. Pak mi napsala Dee, a tak jsme šli na busák. A stejně jsem se s ním nebavila. Zato s ostatníma byla sranda. Pak ten bručoun odešel a večer byla sranda ještě větší, přišel dokonce i Nevři, kterýho jsem zase musela škrábat na zádech (a na krku a na bradě), ale neva xD Sice tam zas byla Húta, ale tak co... Ať si dělá, jak myslí-resp. jestli si myslí, že mu zrovna ona fakt dá, tak ať se kluk snaží xD A jí se můžu jenom smát, že mu na to letí jak vosa na bonbon, protože ona je z něj očividně úplně paf. Je to sranda.
Pak jsem šla opět s mým skorosousedem Orym domů a pěkně jsme se nasmáli. U baráku mi přišla sms "Ahoj kundo moje, jdem ven jak za starych casu?" Byla jsem pořád ještě pěkně naštvaná, ale hned jsem si vzpomněla, jak jsme o prázdninách-ještě jako kamarádi-chodili ven nejdříve v 10 večer a pak se poflakovali a smáli se, jak nejvíc to šlo. A tak jsem teda šla. A když jsem ho uviděla, jednoduše jsem mu to musela prominout a byla jsem tak ráda, že ho mám. Ikdyž bych ho často nejradši vyměnila za 10 jiných, stejně by mi pak chyběl. Protože nikdo na celým světě mě nemá rád, jako on.
Jenže pak jsme potkali Vincka, kterej to celý posral, protože se prokecl o mojem pátečním úletu s Verčou, kdy jsme klukům sehrály takový malý dívadlo. Bože, to snad není možný, že ten jouda žárlí, že jsem dala pár pus jiné holce. Ale byl z toho fakt špatnej a mě hrozně sere, že mi to vůbec nestálo za to, když jsem mu tak ublížila. Ale takový věci se prostě stávaj. A teď už to stejnak zpátky nevrátím... Tak.

○?&I@.#

24. dubna 2010 v 0:03 Stručně!
Prostě nevím, co chci. A je mi z toho pěkně na nic. A to, co mi dneska provedl - z toho je mi na nic ještě víc...

○Žííížaly!!

15. dubna 2010 v 22:43 Stručně!
Zajímalo by mě, proč, když prší, je všude na chodníku tolik žížal. Kam jako jdou? Stejně se tam nikdy nikde nezarejou, protože je všude asfalt. Navíc dojdou do půlky chodníka a umřou. A že jich není málo!
Asi jsou fakt hloupý, když to dělají pořád znova...

○D.I.Y. aneb šaty=tričko snadno a rychle

15. dubna 2010 v 14:49 My creativity
V jednom obchodě jsem zahlídla tričko, které jsem už fakt dlouho chtěla, akorát existovalo jen v mé mysli. Čistě bílá "vybalóněná" halena na širokých ramínkách a s okrouhlým výstřihem vykládaným zlatě ošoupanýma obdélníčkama. No a pak jsem ho uviděla. Není to náhoda? xD
Řekla jsem si, že si to ještě promyslím, bohužel, když jsem přišla druhej den, už ho neměli, jenom se stříbrnou a navíc to byly šaty. Ale řekla jsem si, že je to jedno, že si je kdyžtak zkrátím a stáhnu a bude to to samý.

foto

A doma mě napadla skvělá věc-jak šaty přetvořit v tričko mých představ bez použití nůžek nebo čehokoliv kromě obyčejného pásku. Prostě jsem je přes boky stáhla páskem a pak částečně vykasala, takže jsem docílila přesně toho, čeho jsem chtěla a pásek nešel vůbec vidět. A je to naprosto univerzální použití, protože když budu chtít šaty, budu mít prostě šaty a naopak. Určitě to zkuste taky, myslím, že to půjde snad se všema obyčejnýma šatama rozumné délky. Ty moje jsou po kolena.

foto
Omlouvám se za tu hrůzu, ale fotila jsem to ve spěchu, takže to fakt není nic moc xD
...a taky za ten pásek, byl první, kterej jsem našla.


○House party!

11. dubna 2010 v 13:43
Včera naši jeli slavit a chystali se slavit dlouho do noci, tak jsem si zabrala barák pro sebe, že teda uspořádám nějakou akci. Tak jsem nakoupila plno masa a všeho a pak jsem se štvala s tím, aby bylo hezky nakrájený a dobře naložený.

V sobotu přišel Ondra po zápase a už se mu nic nechtělo, tak jsem ho pěkně nechala, aby mi hlídal domácnost a že jdu na sraz. No ale prý musím honem, jinak se bude sám bát. U nás totiž straší xD Tak jsem se kvůli tomu srábkovi snažila pospíchat, ale stejně než jsme se všeci domluvili a tak, tak to celkem trvalo. Nakonec to bylo ale úplně jedno, protože jsem přišla domů a on spal.
Bylo tam tak kolem 17 lidí, ale neudělali jsme ani žádnej velkem bordel. Nejvíc jsem se bála, že někdo spadne so bazénu, ale naštěstí se tak nestalo. Fakt dobře jsme se bavili, ikdyž jsem za ten večer učinila pár lidí fakt nešťastných xD Jsem totiž asi zlá. Nejdřív jsem vynadala Ditě, že jde a všude nechává otevřeno a rozsvíceno a navíc že má být na dvoře a po domě vůbec nemá co chodit, ale té to bylo asi docela jedno. Pak jsem se vrátila a zjistila, že mi Marián vypil moji zelenou, tak jsem mu nadala taky a řekla, ať na mě nemluví. Chudák byl pak úplně zničenej xD Nakonec jsem šla nahoru pro cosi a v garáži natrefila na Nevřiho. Ani jsem nevěděla, že přišel. Mohl aspoň pozdravit, navíc řekl, že přišel kvůli Mariánovi, tak to mě fakt dostalo... kamarád na baterky. Pak se mi omlouval, že to tak nemyslel a kdesi cosi. Štve mě, jak se poslední dobou chová. No a nakonec jsem nadala ještě klukům, protože nám ze špajzu vypili 80% rum. Nevím, jak to budu vysvětlovat. Ale nakonec se to všecko nějak urovnalo. Nic se nerozbilo a bylo uklizeno snad ještě víc, než jsme k nám přišli xD
Sice jsem fakt chtěla jít s ostatníma na Factory, ale protože jsem po našich vyškemrala, aby u nás můj drahý mohl přespat a mu se tam nikdy nechce, tak jsme zůstali doma. Pořád jsem nějak nemohla usnout, protože bylo fakt přetopeno a když se mi to konečně povedlo, volala Verča, která u nás taky spala, že už se vrací z Factory a abych jí šla otevřít.

Trochu jsem se děsila toho rána, co naši řeknou na to, že u nás Ondra spal. Nebyla jsem si totiž jistá, jestli to tatínek dostatečně pochopil a pobral, už byl totiž trochu v náladě, když jsem mu večer volala. Ale neřekli ani půl slova, maminka nám dokonce nachystala snídani XD

Ale klidně bych ještě spala. Vůbec nevím, co budu dneska dělat. Musím si dospat čtenářskej deník, ale problém je v tom, že už jsem zapomněla děj těch knížek. Nevadí, nějak se to provede. Snad. Na internetu to totiž fakt vůbec nikde není, tak budu muset trochu zalovit v paměti. Jdu na to, mějte se xD

○Shopping day

10. dubna 2010 v 0:49
Za to, jak jsem se nadrřela na tom hrozným přístoji, co jsem čmrkala, mě tatíneik vzal do Kauflandu, abych si nakoupila tuny masa na steaky na zítřejší grilování. Ale to bych nebyla já, abych ho pak nepřemlouvala, abysme šli ještě do GATEu nebo tak... A tak jsme šli. Chtěla jsem si totiž koupit brejle, jenomže oni tam měli tolik parádních věcí.. Kecky v milion barvách, ale nemohla jsem se rozmyslet, kterou barvu bych chtěla, tak jsem si radši nebrala žádný, než všechny.

A pak tam měli supr dupr široký elastický pásky za pár korun, jenže protože já jsem chcíplotina, tak mi samozřejmě ten, co jsem chtěla, byl velikej. A bílej sem fakt nechtěla :/ Přemýšlela jsem, že budu chodit a pořád zadržovat dech a pak mi padat nebude. Ale nakonec jsem si to rozmyslela, asi by to moc pohodlný nebylo.

Úplně nejvíce se mi líbily podle táty úplně hnusný vytahaný trička s kapsičkou ala Alex Wang. Hrozně jsem jedno chtěla, ale táta mi řekl, že je to hadr a navíc stály asi 250Kč. A já si pěkně počkám, až je slevnijou, protože jsem si řekla, že udělám leda fakt výhodnej nákup, ze kterýho budu mít dvojnásobnou radost xD

Když jsem se konečně dostala k brýlím, už se táta fakt nudil. Všecky tam měly po stovce, ale ikdyž byly skoro všecky krásný, ani jedny mi neslušely, kromě krásných duhových srdíček, za který se mi zase můj drahý otec smál.

Za chvilku už na mě mával z druhé strany obchodu, když si všiml, že prohrabuju dlouhatánský letní šaty. Ale všecky byly škaredý a drahý. Ale můj táta je objevitel a za toto si zaslouží medaili, protože mi našel fakt krásnej šat, kterej nestál ani 300 korunaček. A k nim jsem si koupila ještě parádní bílej klobouk. Tak.

To bude v létě ponošeníčko. Budu je nosit u bazénu a k moři.. A klidně aji do parku, aji když se mi budou všichni smát, že vypadám jak dement. Já se jim zase budu smát, že jsou všichni stejní. Oni tomu totiž nerozumí, pro ně je vrcholem módy tričko s potiskem NIKE, Adio apod. a kraťasy. A proto jsem se právě teď rozhodla, že si k těm šatům koupím ještě ty srdcový brejle a nejspíš potřebuju taky to Wangovský triko a je mi jedno, kolik bude stát. Protože potom by ho beztak zas neměli a to by mě hluboce ranilo.

Většinou se mi totiž stává, že když si řeknu, že počkám na slevi, zmizí to z pultu "než bys řekl švec", ale když si řeknu, že to beztak hnedka vyprodaj a uzmu kousek za drahý peníz, za měsíc tam toho mají ještě tunu za třetinovou cenu. A to prostě člověka nasere. Teď fakt nevím, co mám dělat...


dress
A věřte, že jsou to fakt nejvíc parádní šaty až po zem, kde mají zase ten skvělej zeleno-fialovej a pak taky ten oranžovej vzor. A mě se prostě líbí xD Ještě si k nim musím koupit botky, protože jinak budu chodit bosa. Ale do léta je ještě času... :))

○Fotoaparát

9. dubna 2010 v 15:59 My creativity
foto
To byla ale hrozná dřina... Samozřejmě jse si to nechala zas na poslední chvíli, takže se mi pak už ani nechtělo a navíc mi to vůbec nešlo. Hrozně jsem nadávala, ale dneska se mi to povedlo zdárně dokonat xD Ještě to budu muset trochu spravit, protože když se na to dívám tady, je to flekatý. A ulítává mi to samozřejmě kde může, ale to už je mi jedno.

Tak xD

○Šmik šmik :)

9. dubna 2010 v 14:32 Stručně!
Dneska se jdu nechat ostříhat a na nějakej ten melír za tu tvrdou práci, co jsem vykonala na ceduli do ségřina salonu xD
Už se docela těším, ale ještě nevím, co vlastně chci. Nevadí, snad to dobře dopadne xD


... oprava: Stříhat jsem se nakonec nebyla, protože půl hodiny předtím, než jsem měla jít, mi ségra zavolala, že je její malej jakejsi nemocnej, takže zpátky do práce už nemůže. Achjo :/
A to jsem se tak těšila. Tak snad zítra...