"Každé zlo se ti dřív nebo později vrátí," říká s oblibou moje máma.
Něco pravdy na tom asi bude. V mém případě určitě. Dalo by se na to napasovat spoustu dalších rčení o božích mlýnech a nevím co všechno...
Po tom, co jsme to s Ondrou definitivně ukončili a shodli se, že bude kamarádi, jsem byla nejšťastnější na světě, protože jsem nečekala, že na mě ještě někdy promluví. Ale není pochyb o tom, že jsem mu ublížila... Ikdyž mě to mrzelo, byla jsem ráda, že jsem konečně šťastná, spadly ze mě všechny ty starosti ohledně rozhodování mezi jedním a druhým.
Ale teď se ukázalo, že jsem se asi rozhodla špatně. Měla jsem raději poslechnout rozum, protože se mi to teď pěkně vymstilo. Za to, jsem jsem ublížila Ondrovi, jsem si teď zakusila to samý... Prý to Mira bude brát asi jen jako úlet. Haha, teď vím, jak se Ondra cítil, když to s ním ukončil někdo, koho měl tak rád.
A víte co? Dobře mi tak! To mám za to, že jsem taková blbá a naivní kráva :)) Přesně tohle jsem pro sebe vlastně celou tu dobu chtěla. Aby se mnou někdo taky tak vyjebal a abych nejradši neměla ani jednoho, myslela jsem, že by to pak bylo jednodušší... Přání splněno, cink, cink, že bych slyšela zvonky štěstí?? Haha...



Neboj se deníku, všechno bude fajn:)